Jak můžeme jako vedoucí křesťanských škol řešit upadající smysl identity u našich studentů a někdy i u našich učitelů? Nabízí Boží slovo nějakou pomoc, jak zakotvit naši identitu v něčem skutečném namísto kultury a její roztříštěné představy o lidské identitě? Povzbuzujeme vás, abyste o tom přemýšleli a modlili se se svým vedením a učiteli, abyste společně našli praktické kroky, které lze podniknout!
V článku „C.S. Lewis a krize moderního jáství“ se Thiago M. Silva zabývá současnými výzvami autonomie, roztříštěné identity a ztráty objektivního smyslu, přičemž čerpá z poznatků C.S. Lewise.
Silva rozebírá moderní důraz na sebepojetí bez vyšší autority, což Lewis kritizuje jako chybnou cestu. Skutečná svoboda podle Lewise nespočívá v prosazování sebe sama, ale v podřízení se Božímu záměru. To odpovídá biblickému pohledu, že svoboda přichází skrze podřízení se Kristu, který nás osvobozuje od hříchu.
Článek ukazuje, že hledání identity pouze na základě sebeurčení vede ke kontradikcím a vnitřní roztříštěnosti, často pod vlivem společnosti a médií. Lewis ve svých dílech, jako jsou „Rady zkušeného ďábla“, ukazuje, jak nás rozptýlení a povrchní cíle mohou odvést od věčných pravd. Bible nabízí jiný příběh a vybízí věřící, aby zakotvili svou identitu v Kristu, jak zdůrazňuje Koloským 3:1–3.
Moderní odmítání objektivní pravdy vede k subjektivnímu přístupu k významu, což způsobuje morální relativismus a existenciální zmatek. Lewis varuje, že opuštění absolutní pravdy oslabuje morální úsudky a lidskou důstojnost. Ve své knize „Zrušení člověka“ vyzývá k návratu k objektivním hodnotám, které jsou zakotveny v Božím charakteru.
Vedoucí křesťanských škol mohou tyto poznatky využít k tomu, aby na tyto výzvy reagovali pravdou a milostí:
Tím, že tyto principy integrujeme do křesťanského vzdělávání, můžeme studenty vybavit k tomu, aby čelili výzvám moderní doby a ztělesňovali pravdu i milost ve svém životě.